Rubriky

neděle 29. prosince 2013

Vánoční výletování

Jo jo, já vím, že na blog totálně ser... kašlu ale že bych psát nechtěla, jen tak nějak nebylo o čem a když bylo, tak jsem zase byla líný prase zaneprázdněná školou, která se rozhodla nám letos jako vánoční dárek nadělit šikanu testy a zkoušeními na druhou, plus nekonečnou buzeraci ve stylu "pokud nepřijdete na vánoční superhustý koncert, dostanete bla bla bla" (nutno dodat, že ten koncert je rok od roku švihlejší, viz divadelní hra o porodu minulý rok...). Můžu být ráda, že jsem to přežila ve zdraví, vzhledem k tomu že jsem ten typ, co se hroutí při i při malém stresu, natož při pěti testech za den, když máme jen čtyři hodiny... Ale nějakou daň si to na mě vybralo, tělo mi to teď dává sežrat (a to doslova), nejspíš jsem ho moc unavila, takže se mi denně daří do sebe nacpat hromady cukroví a každý den večer si říct, že od zítřka jen tři kousky za den. Haha, to těžko. :D Nicméně jsem si nepřišla vylévat srdíčko, jak budu oplácaná, ale přišla jsem se pochlubit včerejším krásným výletem do Prahy s přítelem, na který jsem se těšila víc než na Vánoce, šetřila na něj a tvrdě si ho vybojovala u rodičů, kteří byli tak zavalení argumenty, že se skoro nezmohli na protest. Holt jsem šikovné děvče, takže výlet byl. A byl super, to ne že ne.

                                                                 Caffé latté u Starbucksů
Mé oblíbené lattéčko jsem si tentokrát nedala já ale přítel a i když jsem ochutnávala jen trošku (abych se zahřála po frappuccinu :D), tak myslím, že bylo víc než dobré, nejlepší byla samozřejmě pěna. Mám dojem, že tohle byla klasika, ale taková, která nikdy nezklame. :)

                                                                      Mé první frappuccino
Jo, je to tak, v životě jsem ho neměla, když jsem taky ve Starbucks byla teprve podruhé. Ale fakt stálo za to, bylo nehorázně dobré a aby taky ne, když v něm byla čokoláda. Oh, ten toping se šlehačkou nahoře a vrstvička čokoládových hoblinek dole. 

                                                                             Ehm... já.
Jo, nejsem zrovna modelka, ale tuhle fotku jsem si nemohla odpustit, když je na ní to frappuccino. :D Fakt mi chutnalo, i když jsem se trošku přecenila a objednala si rovnou střední, kdo taky ale mohl tušit, že i to střední je pořádný kýbl, takže jsem pak byla strašně přecpaná, až zbytek musel dopíjet přítel. Musím přiznat, že mi té ledové dobroty bylo líto, ale už se do mě nevešel ani ždibeček šlehačky, tak jsem se ho musela vzdát. Snad příště...

                                                                       Malinový cheesecake
Na cheesecake jsem se strašně těšila, ale nakonec jsem si ho moc nedala, protože jsem byla strašně přecpaná z ledového pití, takže jsem spíš ojídala maliny na vrchu a vzadu sušenkovou vrstvu, než abych se pustila do hutného těsta plného krémového sýru. Tak snad příště, koláčku.

                                                                       M&S limonáda
Vždycky, když je někde Marks and Spencer, strávím nejvíc času tam a můj doprovod musí hodinu poslouchat výkřiky typu "Jé, hořká čokoláda s pekanovými ořechy/čokoládový dezert se šlehačkou/granola s čokohoblinkami/máslová písmenka..." Tentokrát jsem tam ale chytře přišla najedená, takže jsem nakonec k jídlu nic nekoupila, ale protože piju neustále jako při přechodu pouště a docházela mi má zásoba vody, tak jsem si tam koupila tuhle limonádu. Je brusinková, bez přidaného cukru a složení nevypadá špatně, nejsou tam žádná umělá sladidla, víceméně je celá limonáda oslazená jen šťávou z brusinek, citronu a jiných, které si teď už nepamatuju. Mně chutnala, ale příteli se zdála moc kyselá, za sebe můžu ale určitě doporučit. 



                                                                              Medovinka
No, nebylo mi ještě osmnáct, ale tomuhle se prostě nedalo odolat, zvlášť když všichni na trzích kolem chodili s punčem, svařákem, nebo právě s medovinou a já mohla leda tak slintat, protože mě by jí neprodal ani ten nejméně zodpovědný prodejce, když vypadám stěží na 13 a ne na 16, takže nakupovat tam šel můj mužský doprovod a já mu jako na potvoru skoro všechnu medovinu vypila. Ups, pardon.

pondělí 28. října 2013

Pumpkin pie

Tedy, je to už pořádná doba, co jsem se neozvala! Není to ani tak způsobené tím, že bych nechtěla, jen ve škole bylo tolik práce, že nebyl čas a když byl čas, tak zase nebyla absolutně síla na to, vyplodit nějaký článek, nemluvě o tom, že jsem dost zanedbávala jakékoliv kuchyňské výtvory, vůbec jsem nepekla a tak nebylo moc co zveřejňovat, nehledě na to, že jsem nejedla zrovna ukázkově a tak jsem raději ani nefotila (protože koho by zajímala Dobrá vláknina s bílým jogurtem :D). Teď je ale naštěstí volno a já se rozhodla, že se učit budu až poslední den (jak jinak :D) prázdnin, takže jsem po dnešním nacpávacím dni skočila cestou domů do obchodu pro jednu dýni, když už je jejich sezóna a z pár jablek doma jsem udělala po dlouhé době koláč. Trošku jsem se obávala, jak to moje konzervativní rodina přijme, ale kupodivu už ho je jen třetina, bráškovi totiž jede, když jsem mu řekla, že jsou v něm bílkoviny, ten fakt uvěří všemu, on totiž "posiluje" a tak se snaží jíst víc bílkovin, takže tuní jídelníček smetanovými jogurty v bláhové víře obřích svalů. A samozřejmě si poradit nedá, tak ať si jí co chce. To ale nic nemění na tom, že koláč se vyvedl, je opravdu moc dobrý, ačkoliv to byla taková splácanina a improvizace. :)

Na klasickou koláčovou formu potřebujeme:
- jednu dýně hokkaido (cca 400 gramů)
- dvě středně velká jablka
- skořici, popřípadě i citronovou kůru a šťávu (od obou ingrediencí stačí lžička)
- 150 gramů žitné a klasické hladké smícháné v poměru 1:1
- 50 gramů másla
- špetku soli a 1 lžičku prášku do pečiva
- podle chuti med/třtinový cukr či jiné sladidlo


Jablka a dýni oloupeme, pokrájíme na menší kousky. Následně je podlijeme v hrnci trochou vody, podusíme, dosladíme, přidáme citronovou šťávu se skořicí a uvaříme na hustou kaši. Z mouky, másla, soli, prášku do pečiva a 2-3 lžic studené vody připravíme těsto, kterým naplníme vymazanou a pomoučněnou koláčovou formou, přidáme dýňovou kašičku a ve vyhřáté troubě upečeme, nezapomínáme kontrolovat špejlí, zda je již koláč hotový.



sobota 19. října 2013

Shrnutí (ne)radostí

Celý týden jsem se vůbec nedostala k tomu, abych něco uvařila, vytvořila nebo upekla a tak nemám žádné nové fotky k zveřejnění, protože té školy je vážně hodně, někdy už ani nevím, kde mi hlava stojí a ačkoliv se toho snažím zvládat co nejvíc, tak mám pořád pocit, že nic nestíhám, čemuž nepomáhá fakt, že v devět večer mě přemůže únava a musím si jít lehnout. Snažím se ale nepropadat moc panice, možná jsem až moc perfekcionistická a chci toho zvládnout víc, než svedu. Ale svět není jen černý a tak jsem udělala takové menší shrnutí posledních několika týdnů, abych dala do kupy to, co se mi teď děje. :)


  • Stále se mi nedaří přibrat, protože mám v poslední době menší chuť k jídlu
  • Ve škole se mi moc nedaří, ale jsem odhodlaná to zvládnout
  • Jsem závislá na seznamech co mám ten den udělat. Holt miluju odškrtávání hotových věcí. :D
  • K mému překvapení mi začala chutnat káva, především latté.
  • Občas si něco osladím klasickým cukrem, což je pro mě úspěch
  • Opět jsem si začala vést deník
  • Konečně jsem si našla čas i na čtení, takže začínám opět chodit do knihovny
  • Bývám plačtivá a je mi často smutno
  • Téměř nemluvím s tátou, neustále na mně hledá nějaké chyby...
  • Poslední dobou hrozně utrácím, hlavně za kavárny, kávu z automatu, Colu light a žvýkačky
  • Chtěla bych se nějak realizovat, ale stále nenacházím to pravé ořechové
  • Neustále mě trápí zažívací problémy
  • Začínám už nakupovat dárky na vánoce. Já vím, je teprve říjen. :D
  • Stejně tak už pomalu přemýšlím nad tím, co si budu přát já
  • Kromě problémů s tátou mě doma čím dál tím méně pouštějí ven, asi kvůli známkám
  • Chtěla bych zase začít psát básničky a povídky, ale nějak mi to nejde
  • Přestala jsem se bát poprosit profesory o dovysvětlení látky
  • Třídní ze školy mi navrhla návštěvu poradny pro osoby trpící anorexií, s čímž mamka nadšeně souhlasí
  • Hodně se mi zhoršil spánek, poslední dobou se pořád budím a nemůžu usnout



středa 16. října 2013

Jak si oslazuji život

Achjo, koukám, že tenhle blog opravdu celkem dost zanedbávám... Ale ve škole je toho teď šíleně moc, není výjimka, že píšeme šest testů a to máme pět hodin (jo, i to se na našem gymplu může stát), takže jediné co dělám je to, že mám permanentně otevřenou učebnici nebo sešit a snažím se nacpat do hlavy sto padesát pojmů na slepou mapu, nebo vzorce na fyziku. Známky sice nejsou zrovna košer, ale snažím se, takže minimálně nemám výčitky. To je asi tak jediné pozitivum. :D Do toho se mi opět nějak podařilo zhubnout, takže mám teď kilo do silné podváhy, podle toho co jsem zjistila na internetu. Nevypadám rozhodně nijak vychrtle, což mi říká i objektivní okolí, ale mě osobně to trápí, hlavně kvůli té neutuchající hrozbě léčebny... Navíc když se ještě objevuje moje podzimní blues, což je jako loterie, jednou to přežiju bez nehody, jindy je to horší... Ale abych nepsala jen negativnosti, snažím se najít si chvilku i na pečení a vyváření, takže vám chci ukázat pár nashromážděných fotek, co jsem za září a říjen posbírala. :)

                                                           Banánková granola se s brusinkami
Abych se vám přiznala, s brusinkami jsem se před tvorbou této granoly moc nekamarádila, ale nebylo to tím, že by mi nechutnaly, spíš šlo o to, že jsem na ně moc nenarazila, samotné jsem si je nikdy nekoupila a jelikož jsem čokoholik, tak třeba müsli u mě vede čokoládové, takže tam moc brusinek nebylo. Nicméně jsem si řekla, že bych potřebovala změnu a tak musím konstatovat, že brusinky jsou moc dobré ovoce. :)

                                                                            Kiwi smoothie
Uznávám, nevypadá to pro někoho příliš krásně, ale milkshake s kiwi je chutné osvěžení, i když ne, že bych ho teď na podzim potřebovala. :D Ale jako rychlá svačinka, když není moc velký hlad, je shake ideální. :)

                                                                                 Apple bars
Tak tohle byla geniální záležitost! Udělala jsem si jemné těsto utvořené z rozmačkaného banánu a mletých vloček, na které jsem nakrájela banán na menší kousky a navrch jsem přidala to samé těsto, jen v něm bylo víc vloček a pak udělalo takovou krásnou krustu. Bylo to hrozně dobré, jen pro příště přidám jak jinak čokoládu.
                                                                             Strawberries pie
Jahodový koláč tak, že by jej svedl i můj bratr (který to celé sežral :D). Nejedná se ale o žádnou zdravou či zdravější variaci, stačí si jen udělat korpus, na který naskládat jahody s oslazenou smetanou a já konkrétně jsem je zalévala želém, takže opravdu snadný recept, nicméně pro mou rodinu velmi vděčný, konečně se neozývaly vzdechy typu "ježiš, zase tvaroh"

                                                                 Banánový chlebíček s rozinkami
Banán opět na scéně, tentokrát jako chlebíček s rozinkami. Chutnal dost podobně jako velikonoční beránek a jako ozdravení jsem ho nedoslazovala, banány byly sladké sami o sobě a já pro pro sladší chuť přidala ještě stévii smíchanou s fruktózou, o které jsem se zmiňovala zde. Nikdo nepoznal jakýkoliv rozdíl a chlebíček sklidil velký úspěch. :)

                                                                          Citronové muffiny
Muffiny moc nedělám, protože často doma nemáme košíčky a zatím jsem se neodhodlala ke koupi silikonových, protože bych si je platila ze svého a přiznejme si to, když platí rodiče, je nákup o dost snadnější. :D Mně osobně chutnaly, rodině taky, jen se objevila výtka na to, že jsou málo sladké, takže příště musím přidat víc stévie, kterou jsem si na pečení v poslední době oblíbila.


A jedna sladká tečka z přeslazeného článku a tou jsou klasické lívance, v obměně kterou mnoho z vás určitě zná a to je cottage těsto. Bála jsem se toho, protože jsem cottage jedla jen s pečivem, ale musím říct, že není důvod se obávat, jsou perfektní. :)

středa 25. září 2013

Time for complaining

Jo, vím, že málokdo poslouchá (a čte) rád stížnosti druhých lidí, ale já prostě musím, mám v poslední době pocit, že jde všechno do háje...
Nejvýraznějším polem, kde se většina věcí řítí do sakra velkého háje, je moje váha. Třeba taková Maggie určitě ví, o čem mluvím, protože tady se nejedná o povzdechy nad tím, jak jsem "zase hrozně přibrala," mě teď naopak děsí každé nižší číslo na váze a že je těch nižších čísel v poslední době nějak moc. Vlivem toho, že jsem začala chodit do školy, být ve stresu, začala jsem něco dělat a do toho jsem začala brát hormony, jsem během dvou měsíců zhubla přes tři kila. Říkáte si, že to není nic hrozného, je to malé číslo, ale pro někoho komu váhu hlídá doktorka a má stanovenou hranici, při které jde na výkrm do léčebny, je to hodně, navíc se nejedná jen o tohle skokové snížení váhy, dostala jsem se za půl roku ze 43 kilo (na 157 centimetrů) na nynějších 39. A to je pořádný průšvih...

Aby si někdo o mně neudělal špatný obraz, není to záměrné snížení, nejspíš za to můžou ty nové léky, nebo já nevím co, ale rozhodně se nesnažím nějak cíleně snižovat svou hmotnost, která byla už tak na hranici podváhy, naopak bych nějaké kilo potřebovala přibrat, ale tělo a duše se brání. Tělu se víc jíst nechce, naopak mám v poslední době nechuť k jídlu, je mi pořád špatně a představa jídla tomu stavu moc nepomáhá, přesto se ale snažím jíst pořád stejně, nicméně váha pořád jde dolů a s ní jdou poslední zbytky naděje na to, abych dodělala druhák na gymplu bez problémů. Protože pokud půjdu pryč, bude to minimálně na dva měsíce, což znamená vysokou absenci ve všech předmětech a tím pádem komisky ze všeho, což bych nezvládla ani omylem.

Takže plán no.1 = přibrat!

A při tom psaní článku mi dělá společnost čaj z Irska, který mi dovezla kamarádka z dovolené a moc dobré kukuřičné chlebíčky z hořkou čokoládou. :)


                                                     

neděle 22. září 2013

Trip to Prague

Rok s rokem se sešel a já najednou zjistila, že jsem s přítelem už rok, což mi přijde neuvěřitelné. Už rok?!
Jelikož je to víceméně můj první vztah (tedy snažím se ho za to považovat, bývalý "přítel" mi dost ublížil, takže se pokouším zapomenout...), tak jsem trošku tápala v tom, jak to oslavit, či jestli to vůbec slavit, ale nakonec jsme se vydali do Prahy s původním plánem jít do Mixitu pro nějaké kašičky, potom do obchoďáku a nakonec do paláce knih Luxoru. Jo, jenže to bych to nebyla já, aby to nakonec neskončilo díky mému srabáctví že se ztratíme a zimě venku tak, že jsme vlastně celý den byli zašití na Novém Smíchově. :D Ale bylo to moc fajn, užila jsem si to, jen mi tedy bylo trošku líto přítele, že ho takhle tahám pořád do nějakých obchodů a chudák musel poslouchat moje kecy v Tescu, když jsem se rozplývala nad nabídkou sójových výrobků a tím, že je na každém rohu čokoládové müsli. :D Taky proto se mi nejspíš nejvíc líbilo v Tescu, holt jsem holka z malého města, takový hypermarket u nás nemáme, takže jsem si prostě něco přivézt musela. :) Mám pár výletových fotek, ale hromada je jich nepoužitelná, protože jsme dělali s foťáky blbosti, ale nějaké to jídlo se tu najde. :)

                                             Kuřecí maso s ananasem, arašídy a spoustou zeleniny
Protože jsme celou dobu strávili v nákupáku, tak jsme si zašli s přítelem do čínské restaurace přímo tam. Já si po mém tradičním váhání nad tím co si dát, vybrala tuhle parádu. Můžu jí jen doporučit, mně osobně omáčka chutnala, ale není to pro každého, byla dost sladká díky ananasu. :)

                                              Salát s opečeným kuřecím masem a olivovým olejem
Tenhle salát jsem měla později na večeři a ačkoliv byl celkem dobrý, je mi po něm doteď blbě. Musím to hodit na ten salát, pak jsem totiž měla latté a na to odmítám házet své žaludeční problémy. :D Každopádně příště si dám něco jiného, už jen při pomyšlení na tohle jídlo se mi dělá hůř a to mám jinak saláty moc ráda...

                                                                     Latté v malé milé kavárně
Dřív jsem kafe vůbec neměla ráda, připadala mi jako hnusná tmavá břečka a vůbec jsem nechápala, jak jí někdo může dobrovolně pít a dělat si z toho ještě svůj denní rituál. Ale s přibývajícím časem jsem po dlouhé době přestala mít tak velkou averzi k čemukoliv "zbytečnému" v jídle a když jsem si dala latté, tak jsem mu propadla. Samozřejmě, nejlepší je pěna nahoře!

                                                        Káva z jižní Afriky (pokud se nemýlím)
Tuhle kávu jsem si už nedávala já ale přítel, každopádně musím jí hodnotit velmi kladně, samotná by mi nechutnala, s notnou dávkou cukru a mléka vůbec nebyla špatná a bod navíc získala za to, že voněla po čokoládě. :)
                                                              Pizza chléb se sýrem a oregánem
Jak se najíst dobře a levně v pizzerii? Dejte si pizza chléb, nás to stálo asi 40 korun, množstevně ho bylo stejně jako klasické pizzy a ačkoliv je to úplně jednoduché jídlo, večeře to byla dobrá. A konec konců v jednoduchosti je krása, ne? :)
                                                                            Tesco úlovek
Tohle je můj skrovný nákup v Tescu, ve kterém při výběru vyhrála Dobrá vláknina, kterou jsem si v poslední době dost oblíbila a její kakaovou verzi jsem nikde nemohla najít a druhé müsli v pořadí je sypané od Tesca, o kterém jsem tuším někdy četla u Fitness girl a tak taky putovalo do košíku. Když už jsem byla u té Dobré vlákniny, tak jsem přihodila k nákupu ještě dvě její tyčinky a spolu s nimi cereální tyčinku, kterou jsem si kdysi hojně kupovala. Není nad nostalgii. :)

úterý 17. září 2013

Po dlouhé době

... jsem se tu zase objevila. Měla jsem teď menší časovou výluku, která byla způsobena školou, ať chci nebo ne, tak sexta už není rozhodně žádná flákačka, profesoři nám toho nakládají požehnaně a já kolikrát nevím co dřív, takže jsem jednak neměla moc času něco napsat a pokud čas byl, tak jsem ho využila jinak, než psaním článků (protože jsem prostě byla moc líná :D). Mám toho teď kvanta, takže jsem v požehnaném stresu, čemuž se mimo jiné dá přičítat to, že se mi teď dost nedaří s váhou, která pořád nějak zázračně ubývá, ačkoliv bych řekla, že jím víc, než jsem jídávala obvykle. Moje hraniční váha je na 157 centimetrů 43 kilo a já mám momentálně 42 a to ještě po snídani a dopomocí, takže to celkově dělá asi 40 kilo, což je už docela málo, jak jsem tak koukala do tabulek. Momentálně jsem se ale dostala do fáze, kdy už jen nemluvím o tom, jak hrozně chci jíst, ale opravdu se snažím, nicméně to samo o sobě není jednoduché, ale minimálně malé krůčky vpřed dělám, tedy alespoň doufám. :)

Moc se mi teď nedaří odpočívat, ale naštěstí jsem se začala dostávat z kolotoče spát-učit se-učit se-jíst-spát a snažím se trochu si oddechnout, takže na víkend plánuji s přítelem návštěvu Prahy, bude to taková menší oslava našeho prvního společného roku. :) Přes týden jsem nafotila pár fotek, tak se s nimi podělím, nejvíc nadšená jsem z nákupu - koupila jsem si nádherné sáčko, dokonce bylo i v mojí velikosti XS! Jen tedy peněženka zaplakala, ale nelituji toho, je perfektní. :)

1) Mamka nakoupila v Bille levná jablka, která nejsou tak hezká na pohled, ale dají se skvěle zpracovat, tak jsem se pustila do pečení jablečné klasiky - štrůdlu. Zmizel z plechu ještě než vychladl a to, že je slazený stévií, nikdo nepostřehl. :)
2) Mé homemade müsli se skořicí, kešu oříšky a čokoládou s čokoládou a další čokoládou. :)
3) Poprvé jsem pekla něco paleo, tohle jsou něco jako brownies smíchané s buchtou a koláček, je to úžasně kakaové a vláčné, prostě super, někdy přidám recept.
4) Kamarádka měla dnes narozeniny, takže jsem místo klasického kupovaného muffinu se svíčkou, co si dáváme, udělala ne moc zdravé cookies ve stylu medvědích pacek, co se pečou na Vánoce a makronek. Vzhledem k tomu, že kamarádka už nemá ani jednu soudím, že byly dobré. Není lepší pochvala. :D
5) A tady jsem já v tom vychvalovaném sáčku, strašně se mi líbí!
6) Sladkou koláž ukončují muffinky s lentilkami, které se děsně líbily bratrovi, jsou udělané napůl s žitnou moukou a kupodivu jsou pořád nadýchané, nevím čím to.