Rubriky

Zobrazují se příspěvky se štítkemTělo psychika a jiné povídání. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemTělo psychika a jiné povídání. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 6. září 2013

Recenze od čtenáře - zákon přitažlivosti

Když se řekne sousloví zdravý životní styl, většina lidí si představí zdravou stravu a pohyb. Na co se ale mnohdy zapomíná, je taky zdravá mysl, čímž nezamýšlím jen tu lékařskou zdravost, ale to že se cítíme v pohodě, nejsme vystresovaní, neničíme sami sebe destruktivními myšlenkami a celkově je nám prostě fajn. Ačkoliv se to zdá jako jednoduchá věc, ze své vlastní zkušenosti vím, že navození duševní pohody je mnohdy těžší, než naučit se zdravěji stravovat a sportovat. Proč? Protože nám to dnešní svět často nedovolí. Jistě si každý vzpomene, kolik toho na něj denně navalují učitelé a profesoři ve škole, jak je dusí šéf v práci, rodiče toho po nich tolik chtějí, nic nedovolí, protěžují sourozence, jsme každý den bombardovaní tím, co je "správné" v médiích a tak bych mohla pokračovat do nekonečna. Zkrátka a dobře, v dnešní době není vůbec snadné být alespoň relativně v duševní pohodě, což jsem si v posledních několika letech uvědomila sama a tak jsem instinktivně začala hledat nějakou pomocnou ruku, kterou jsem shodou náhod našla v dnes rozkvétajícím oboru duševního rozvoje, na který bych se v dnešním článku chtěla zaměřit. Sama mám doma takovou menší knihovničku, která čítá dvacet knížek týkající se především toho, jak můžeme vlastními myšlenkami změnit náš život. Zprvu se mi to zdálo poněkud přitažené za vlasy, nicméně za nějakou dobu jsem zjistila, že myšlenkami opravdu tvoříme náš vlastní život a i kdyby tomu tak nebylo, už jen samotné přečtení knížky nádherně motivuje, přináší do duše klid a ozdravuje naší mysl a proto jsem pro dnešek vybrala pár knížek z poličky, se kterými bych vás chtěla seznámit. Mám jich doma víc, ale vyšlo by to na hrozně dlouhý článek, ale pokud tenhle článek někoho zaujme, můžu udělat pokračování. :)

A co že vlastně ten zákon přitažlivosti je? Použila jsem tenhle termín, abych zaštítila v kostce celé "tajemství". Každý známe například gravitační zákon - zjednodušeně všechno padá tam, odkud vychází jakási síla, kterou ani dnes moc nechápeme, ale přesto existuje. A to přesně je i zákon přitažlivosti, každou milisekundu vysílá každý člověk na planetě své vibrace, ať už dobré nebo negativní a ty k němu přitahují stejně laděné věci, takže šťastný a spokojený člověk přitahuje podobné, kdežto nešťastný a frustrovaný zase opak. Stejně tak je to i s myšlenkami, každá myšlenka přitahuje myšlenku sobě podobnou a když těch myšlenek bude hodně a k tomu budou spojené ještě s pocity, tak je to přímá cesta k tomu, aby se myšlenka stala skutečností. Možná to zní dost fantasmagoricky, ale je to věděcky podložený fakt, který studovali kvantoví fyzici. Zdá se to krásné a krásné to je, nicméně to nefunguje až tak jednoduše a právě od toho jsou tu knížky, které bych vám chtěla v krátkosti představit. :)

    The secret - Rhonda Byrne
Podle mě je knížka Tajemství a stejnojmenný film, jedním z nejznámějších počinů, která spustil boom této sféry a knížky v podobném duchu na sebe nenechaly dlouho čekat. Právě přes její film (který je volně ke stažení prakticky kdekoliv, i na YouTube, ale odkaz sem pro jistotu nedám, co kdyby...) jsem se k této tématice před pár lety dostala a nadchnul mě, opravdu se mi líbil, je pojat velmi motivačně, pěkně dokáže nakopnout a při jeho sledování máte pocit, jako by jste mohli dokázat cokoliv, dokonce tomu i věříte (a věřte!), ovšem pro kompletní pochopení bych vám spíše doporučila právě tuhle knížku, kde máte jednak výňatky slov z filmu od slavných lidí, kteří tam vystupují a jednak je tam všechno pěkně popsané, což ve filmu chybí. Najdete tam základní stavební kameny v podobě kapitol (Účinné metody, Tajemství zjednodušeně, Jak využít tajemství) a také kapitoly, které se soustředí na body, které lidé chtějí nejčastěji do svého života přitáhnout, což jsou peníze, dobré vztahy, zdraví či klíč k sobě sama. Za mě bych si jí určitě pořídila, je to základní knížka, kterou neprohloupíte. :)
Cena: 250-300 korun

                                                            The Magic - cesta k lepším zítřkům
Ano, všimli jste si správně, tato knížka je od stejné autorky, jako Tajemství. Nedávno jsem na ní neustále narážela ve všech knihkupectvích, nicméně jsem byla v tísnivější finanční situaci a tak jsem po ní bohužel nemohla sáhnout, nicméně hned jak jsem měla nějakou tu pětku nazbyt, tak knížka putovala do košíku a nelituji ani koruny. :) Rhonda Byrne byla zárukou kvality, čímž neříkám, že je nejlepší v tomhle oboru, spíš bych řekla, že má velký dar lidi zaujmout a podat všechny informace co nejvíc motivačně, srozumitelně a polopaticky tak, že jsou velmi snadno pochopitelné. A přesně tak to bylo i v této knížce, která přišla s nápadem, jenž ještě nebyl použit. Tato knížka je jakýmsi průvodcem "přeměnou" ve 28 dnech, kdy na každý den připadá jedna kapitola s tím, že vás naučí pár aspektů k tomu, aby váš život byl šťastný, spokojený a plný toho, co si přejete. Najdete tam opravdu všechno, počínaje cestou z negativity, nové skvělé lidi, sebelásku či klasiku v podobě více peněz, lásky a kariérního úspěchu. Osobně mě tato knížka nadchla ještě víc než samotné Tajemství, já jsem prostě taková hračička, takže pro mě plánek dnů byl přesně to pravé ořechové. :) Je koncipována tak, že si jí může přečíst i ten, kdo nečetl předchozí knížku od této spisovatelky, takže pokud si chcete trošku hrát, pozitivně se naladit a především něco změnit, utíkejte do knihkupectví. :)
Cena: kolem 300 korun
                               
                                                                Tajemství a přece to není ono
Jak jste si možná všimli, v rohu knížky je známé logo The Secret, ovšem nejedná se o knížku os naší známé Rhondy, napsal jí pro tentokrát muž a neřekla bych, že se svého úkolu zhostil špatně. Knížka je pojata především pro mladší generaci, často se kalkuluje s tím, že čtenáři jsou studenti, ale mnoho témat a tipů je tam i všeobecných. Je doslova prošpikovaná příběhy, které mají ukázat cestu těm, kteří chtějí vykročit trošku jiným směrem, namátkou vyberu například tento:
"Aby Natakue a Krri napomohly vizualizaci toho, jak získávají olympijské zlaté medaile, zvolila tato australská dvojice plážových volejbalistek naprosto přímočarý postup. Obklopily se samými zlatými věcmi. Nosily zlaté šaty a zlaté sluneční brýle. Koupily si zlaté mobilní telefony a zlaté zubní kartáčky a v největší oblibě ze všeho měly mléčnou čokoládu ve zlatém obalu a ve tvaru olympijských medailí. Ve svých bytech si rozmístily lístky se slovy australské státní hymny a při každé příležitosti jí zpívaly, neboť právě státní hymna se hraje vždy, když sportovec dostane zlatou medaili.
Obě děvčata se probojovala až do finále, a třebaže narazily na ještě talentovanější soupeřky, jejich sen o zlatě je donesl k vytouženému cíli. A tak se stalo, že když jim na krky pověsili zlaté medaile, zazpívaly obě dívky státní hymnu právě tak, jak si vždy představovaly, že to právě dělají."
No řekněte, nestojí za to si koupit podobnou knížku už jen kvůli těm příběhům? :)

Tím bych dnešní malý seznam knížek ukončila, aby článek nebyl příliš dlouhý, nicméně klidně bych pokračovala, ale nevím, jestli by to vůbec někoho zajímalo, podobně laděných lidí totiž moc neznám, vlastně jen jednoho, ale pokud by někdo měl zájem o další nahlédnutí do knihovničky, tak můžu pokračovat. :)
A co vy? Snažíte se nejen jíst clean ale i myslet clean? Jste hodně ve stresu, nebo máte slunce v duši? :)

sobota 24. srpna 2013

"Zdravý" životní styl?

V posledních pár týdnech jsem často přemýšlela nad tím, co mi vlastně anorexie a momentální "posedlost" zdravým a pokud možno málo kalorickým jídlem, dala a vzala. K této metodě, kdy si člověk sám sečte klady a zápory situace, se mě snažilo dokopat už mnoho lidí, ale stejně jako oni a za několik let já jsme dospěli k faktu, který je pro blízké osoby nemocných lidí nešťastný a sice, že co se týče anorexie, musí chtít především sám pacient a sebevětší pomoc často přijde vniveč, když se nemocná osoba uzdravit prostě odmítá, což byl i můj případ. Nicméně v současné době si stále častěji uvědomuji fakt, že ačkoliv nejsem vyhublá, stále je ve mně spousta bariér co se týče jídla, ale jsem odhodlaná tenhle boj dotáhnout do vítězného konce. :) O tom, co se mi teď nějakou dobu honí hlavou, bych chtěla něco málo napsat, ale opravdu jen maličko, o tomhle tématu by se dalo napsat stohy knih, tak se pokusím vyjádřit hlavní myšlenku v co nejvíc stravitelné formě. :)

Myslím, že není téměř žádná slečna, žena nebo dáma, která by někdy v životě nezkusila jakýmkoliv způsobem snížit svou mnohdy zcela normální hmotnost. A není divu, skoro pokaždé když zapneme internet, televizi, či otevřeme časopis, vykoukne na nás slovo dieta a na každém kroku jsme zahlceni informacemi ohledně kultu štíhlého, vyhublého těla. Jak bychom tak mohly být spokojené s naší postavou, když nás ze všech stran nabádají k tomu, abychom byly stále krásné, štíhlé a zdravé? Jenže v mnohých případech se nejedná o zdravé, pěkně tvarované tělo, ale o křehkou kostřičku dívky, která se kvůli snížení hmotnosti lapila do sítí poruch stravování. A už vůbec se nejedná o to, co bychom podle okolí měly být - zdravé. Protože hubenost se nemusí nutně rovnat i zdraví, mnohdy to tak vůbec není a nejenom ženy, ale celý svět by si měl uvědomit, že extrémní snižování hmotnosti, zázračné pilulky, nebo diety, nejsou naše spása. Zdravý životní styl není jen o počítání kalorií, nesmyslném vážení každého půl gramu a striktním hlídáním čehokoliv, co vložíme do úst. Jediné, čím touto údajně nutnou činností pro každého člověka, kterému záleží na své postavě docílíme, je to že se na to rovnou vykašle a nebo hůř, skončí tak jako tolik nešťastných lidí, kterým se život smrskne jen na počítání kalorií. Je tu ale i jiná cesta, která vede mezi dvěma nezdravými extrémy - nezájmem o cokoliv, čím bychom mohli udělat dobrou službu svému tělu a tím, že se staneme otroky zapisování energetické hodnoty potravin. Nechci tímto článkem nikoho nabádat, aby se vykašlal na zdravou stravu, která je v mezích normálu, naopak je to chválihodné, nicméně hranice mezi normálností a posedlostí je velmi tenká hranice a ten, kdo jí překročí, si to mnohdy neuvědomí a věřte, že ačkoliv se zdá rada "prostě jíst" velmi jednoduchou, není to tak, je to často jedna z nejtěžších věcí, kterou si nemocný člověk musí uvědomit a kterou především musí přijmout. Ať už cesta z anorexie, bulimie, přejídání či jakéhokoliv vychýlení z prospěšného zajímání se o své tělo, je velmi dlouhá a těžká, nicméně největší službu můžete sami sobě udělat tím, že si uvědomíte, že jste už teď dokonalí, jste přesně takoví, jací by jste měli být, jste tu proto, že vás má někdo rád a ne jen kvůli sobě, ale i pro své okolí by jste se měli do boje pustit s plným nasazením. :)



pátek 16. srpna 2013

Srovnání jídelníčků a hmotnosti

Dnešním článkem bych se chtěla pozastavit nad tím, jak se měnily mé stravovací návyky společně s hmotností v době, kdy jsem začala mít potíže s jídlem, v době léčení v nemocnicích, až po současnost, kdy si váhu jakž takž držím, nicméně s jídlem to není slavné. Tenhle článek píšu už podruhé, první byl šíleně dlouhý, což bych nečetla do konce ani já, takže tohle je směska toho, co mi přišlo zásadní a co bych chtěla zaznamenat. :)

                                                                       Váha
Má hmotnost se v posledních letech měnila opravdu dost, nejvyšší rozdíl je takřka o dvacet kilogramů, shodou okolností jsem obou těchto hmotností dosáhla v léčebně. Jak to tedy vypadalo za posledních pět let od roku 2008 při výšce 155 centimetrů?

Počáteční váha (11 let) - 40 kg
Drastické hubnutí (cca 3 měsíce) - 15.7. - 37,6 kg
                                                     22.7. - 36,4 kg
                                                     2.8. - 35 kg
                                                     15.8. - 33,8 kg
                                                     1.9. - 31,3 kg
                                                     26.9. - 28 kg
                                                     5.10. - 26,5 kg
                                                     20.10. - 24,9 kg - nejnižší váha, BMI 10,41

Odchod z léčebny v Motole (leden 2008) - 41 kg až po 43 kg
Druhý příjem v léčebně tři roky zpět - 39 kg, odchod se 45 kg, BMI 18,26
Současnost - 42 kg, 157 cm, BMI 17,04


                                                                    Jídelníčky

1) Jídelníček v době před anorexií nebyl zrovna ukázkový. Doma jsem snídani nestíhala, ve škole jsem si dala něco sladkého, obědy jsem moc nemusela (to víte, školní jídelna :D), tak jsem si místo něj koupila něco nezdravého, doma jsem k tomu ještě něco přidala, následovala večeře a po ní jsem se ještě něčím dokrmila, což rozhodně nebyl bílý jogurt. :D

7:30 - nanuk Ledňáček, sáček gumových medvídků, houska
9:45 - švýcarka (Znáte? Sladké pečivo se skořicí, kradla jsem to kamarádce :D), sušenka Kinder Bueno
12:30 - pár zobnutí do školního obědu
13:00 - anglický rohlík
14:00 - hrnek mléka se šesti velkými lžičkami Granka (ano, není to překlep, šest :D)
15:20 - ovocný jogurt
17:30 - rohlík s vysočinou, pár koleček okurky, kus eidamu
19:00 - miska brambůrek

2) Ještě ne ta "hrozný" jídelníček před atakem anorexie, nicméně to byl velký skok v porovnání se stravováním popsaným výše.

7:00 - ovocný jogurt
9:45 - rohlík, jablko
12:30 - cca 1/2 školního oběda
13:10 - točená zmrzlina (neodolala jsem, to se mi stávalo pořád :D)
15:00 - pudink v kelímku se šlehačkou
17:30 - rohlík se šunkovým salámem 
20:00 - hrst solených arašídů

3) Tady už je typický jídelníček anorektičky, který můžete vidět na pro-ana blogách, který jsem víceméně držela tři měsíce. Výjimka byla dvoutýdenní hospitalizace v klasické nemocnici, kde jsem za dva týdny jedla asi třikrát.

12:00 - jedna menší brambora, dušená mrkev
17:30 - paprika

4) Následovala léčebna v Motole, kde jsem musela začít jíst hodně, na což jsem vůbec nebyla zvyklá, takže zvracení z přejedení bylo na denním pořádku, nemluvě o zažívacích problémech, které mě pořád trápily.

7:30 - dva sýrové rohlíky, máslo, 100g šunky
9:30 - rohlík s máslem, hrnek mléka
12:15 - miska husté gulášové polévky, 5 bramborových knedlíků, uzené maso, zelí, kremrole
15:30 - sladký pletenec, velký banán
17:30 - dva chleby, 20g másla, 100g vysočiny
19:30 - chleba, celá krabička Lučiny

5) Jídelníček za dva roky v další léčebně, mi dělal snad ještě větší potíže, než jídlo v Motole, hlavně tam to prostředí bylo o dost horší, skoro jako vězení, sestry byly příšerné, kázeň se musela dodržovat, jinak si vás tam nechali déle a tresty v podobě zákazu návštěv, nebo zavírání do holé místnosti s kamerami byly na denním pořádku. Už nikdy víc...

8:00 - dva rohlíky, máslo, smetanový jogurt, vejce, bílá káva
10:15 - chleba s máslem a taveným sýrem, jablko, velký hrnek mléka
12:15 - čočková polévka, obrovská porce brambor, sekaná
15:30 - chleba s máslem, kakao
17:30 - dvě housky, dvě misky bramborového guláše
20:00 - chleba s máslem, smetanový jogurt, hrnek mléka

6) Současný jídelníček je úplně jiný a vím, že je toho málo, nejsou tam místy kvalitní potraviny, ale alespoň nějaké plus je to, že jím pravidelně. Ráda bych přidala víceméně na všem kromě oběda, ten bych spíš ozdravila, ale jinak rozhodně chci přidat a jíst lépe. :)

7:30 - bílý jogurt Hollandia, 30g Dobré vlákniny
9:45 - proteinová tyčinka z DM
11:30 - půl sáčku rýže, kuřecí prso, miska rajčat
15:00 - tvaroh Ovofit
17:30 - cereální kaiserka, trocha Lučiny linie, půlka Hermelínu figura, veelká miska zeleniny


Doufám, že se mi brzy povede se dostat od hladovění, velkých porcí v léčebnách a momentálnímu nedostatečnému jídlu, k jídelníčku, který bude už konečně ten pravý. :)






pátek 9. srpna 2013

Několik slov na úvod

Předně bych vás všechny chtěla přivítat na mém čerstvě založeném blogu a poděkovat vám, že si vůbec čtete tyhle řádky, těší mě to. :) Ještě raději bych byla, kdyby jste sem zavítali podruhé, potřetí, prostě tolikrát, jak se vám bude chtít, ale to se ukáže až časem, co se z tohohle blogu vyklube a jestli se mi vůbec bude dařit alespoň trošku vás zaujmout, přeci jenom to není jednoduchý úkol, když je nejen na zahraničních portálech, ale především na těch českých tolik úžasných slečen (a chlapců), kteří den co den píšou skvělé a inspirativní články, které motivují nejen mě, přináší nové nápady a velmi hezky se na ně kouká.Čímž se dostávám k tomu, proč jsem se vlastně rozhodla založit blog a co od toho očekávám. :)

Z důvodů, ke kterým se dostanu v několika následujících článcích, jsem se stala před několika lety vášnivým zájemcem o "kult" zdravého životního stylu, počínaje studováním kalorií, hledáním důvěryhodných stránek zabývajících se úměrným stravováním, zkoušením nových druhů sportovních aktivit a konče sbíráním receptů a pronikání do tajů přípravy zdravých pokrmů. Tato cesta mě zavedla k mnoha novým věcem, zážitkům, zkušenostem a v neposlední řadě taky k založení tohoto blogu, který by měl být primárně zaměřený na recepty, se kterými bych se chtěla podělit s ostatními, na mé jídelníčky, na kterých se pokusím pracovat, také tu budou fotky nejen mnou ukuchtěných zdravých (zdravějších) jídel, ale i méně zdravých dobrot, protože ačkoliv jsem se snažila stravovat zásadně zdravě, tak jsem tento názor přehodnotila a snažím se do svého života zařadit sem tam nějaké ty mnou zakázané chuťovky, protože nechci brát zdravý životní styl jako dogma, ale jako něco, co mi přináší zdraví, potěšení, sílu a vitalitu. :) Chtěla bych se taky se čtenáři blogu podělit o své tipy na dobroty "bez výčitek", které nacházím ať už na internetu, nebo při pravidelných obchůzkách po obchůdcích se zdravou výživou a v neposlední řadě taky s tipy, nápady a mnou posbíraných informací ze světa zdravé výživy. Nechci ovšem psát klasické články typu "tohle se smí, tohle ne", nýbrž postřehy ze života, které snad někomu budou k užitku. No a nakonec byl blog založen pro můj osobní účel - měl by být takovou mou berličkou, podporou a nakopávačem ke změně vlastního životního stylu, který má jisté mezery, na kterých bych ráda zapracovala. Nebude tu ovšem žádný boj o snížení váhy, spíš naopak, mám co se týče hmotnosti jisté mezery a nějaké to kilo svaloviny bych spíš chtěl nabrat, než zhubnout, k čemuž se nemůžu dokopat a tak jsem si zvolila blog tak trochu jako motivaci. :)

To byl stručný nástin důvodů, které mě zavedly sem a které mě tu (snad) udrží. V příštím článku bych chtěla osvětlit nějaká fakta o mě, čímž dostanou úvodní informace konečnou kostru, kterou je myslím potřeba vysvětlit.
Na závěr se s vámi rozloučím nějakou ňaminou. :)

                                                         
                                               Úžasná pizza se smetanou, nivou a kuřecím masem.