Tedy, je to už pořádná doba, co jsem se neozvala! Není to ani tak způsobené tím, že bych nechtěla, jen ve škole bylo tolik práce, že nebyl čas a když byl čas, tak zase nebyla absolutně síla na to, vyplodit nějaký článek, nemluvě o tom, že jsem dost zanedbávala jakékoliv kuchyňské výtvory, vůbec jsem nepekla a tak nebylo moc co zveřejňovat, nehledě na to, že jsem nejedla zrovna ukázkově a tak jsem raději ani nefotila (protože koho by zajímala Dobrá vláknina s bílým jogurtem :D). Teď je ale naštěstí volno a já se rozhodla, že se učit budu až poslední den (jak jinak :D) prázdnin, takže jsem po dnešním nacpávacím dni skočila cestou domů do obchodu pro jednu dýni, když už je jejich sezóna a z pár jablek doma jsem udělala po dlouhé době koláč. Trošku jsem se obávala, jak to moje konzervativní rodina přijme, ale kupodivu už ho je jen třetina, bráškovi totiž jede, když jsem mu řekla, že jsou v něm bílkoviny, ten fakt uvěří všemu, on totiž "posiluje" a tak se snaží jíst víc bílkovin, takže tuní jídelníček smetanovými jogurty v bláhové víře obřích svalů. A samozřejmě si poradit nedá, tak ať si jí co chce. To ale nic nemění na tom, že koláč se vyvedl, je opravdu moc dobrý, ačkoliv to byla taková splácanina a improvizace. :)
Na klasickou koláčovou formu potřebujeme:
- jednu dýně hokkaido (cca 400 gramů)
- dvě středně velká jablka
- skořici, popřípadě i citronovou kůru a šťávu (od obou ingrediencí stačí lžička)
- 150 gramů žitné a klasické hladké smícháné v poměru 1:1
- 50 gramů másla
- špetku soli a 1 lžičku prášku do pečiva
- podle chuti med/třtinový cukr či jiné sladidlo
Jablka a dýni oloupeme, pokrájíme na menší kousky. Následně je podlijeme v hrnci trochou vody, podusíme, dosladíme, přidáme citronovou šťávu se skořicí a uvaříme na hustou kaši. Z mouky, másla, soli, prášku do pečiva a 2-3 lžic studené vody připravíme těsto, kterým naplníme vymazanou a pomoučněnou koláčovou formou, přidáme dýňovou kašičku a ve vyhřáté troubě upečeme, nezapomínáme kontrolovat špejlí, zda je již koláč hotový.
